Úvodní stránka » Kino Jitřenka » Vyjádření Kinotechniky

Vyjádření Kinotechniky aneb jak se mate veřejnost

Takto nějak by se dalo nahlížet na vyjádření Kinotechniky Praha s níž byl nově navržený kinosál konzultován. Není to tak dávno, co pan starosta označil veřejnost za pomatenou, když se lidé podepisovali pod petici a své názory na podobu nového kina vyjádřili i svým komentářem.

Poté co zastupitelé odhlasovali předloženou variantu rekonstrukce Jitřenky, tak jsem si schválený projekt prohlédl ve virtuální prohlídce a některé zásadní navrhované změny jsem porovnával s antropometrickými rozměry platné pro všechny navrhované kinosály.

 


Co jsou antropometrické rozměry?
Antropometrie je nauka o stavbě lidského těla a odvozené antropometrické rozměry musí každý architekt ve svých projektech a návrzích respektovat. Antropometrický rozměr určuje například výšku stolu, sedáku a v případě kinosálu určuje, jaký bude parametr pozorovacího převýšení, rozestupy sedadel, vzdálenost stěny od kraje promítacího plátna a další důležité rozměry stanovující normu vycházející právě z těchto antropometrických rozměrů. Všechny tyto základní informace související s navrhováním staveb si každý může ověřit v odborné publikaci Petera Neuferta o navrhování staveb. Tato publikace a především informace zde obsažené jsou základem pro práci každého projektanta nebo architekta. Z těchto podkladů vycházím a porovnávám.

 

Z vyjádření Kinotechniky Praha, které starosta zveřejnil na semilském diskusním fóru, cituji následující:

 


V Praze dne 18.02.2007

Vyjádření Kinotechniky Praha, a.s. ke kinu Jiřenka v Semilech

Dispoziční návrh hlediště kina Jitřenka v Semilech z roku 2007 vychází z nejnovějších trendů v oblasti technologických staveb pro kinematografii. Při stanovení pozorovacích podmínek a jejich dopadů na dispoziční řešení byla v maximální možné míře eliminována místa se špatnou viditelností a byl kladen důraz na rovnocennou kvalitu pro všechny návštěvníky kina...
 

 

ad 1)  Bez komentáře

 


...V návaznosti na širší souvislosti celého objektu byla z pracovních variant dispozičního řešení vybrána jako nejvhodnější varianta s otočeným hledištěm...
 

 

ad 2)  Z hlediska dispozičních a provozních nároků knihovny je otočené hlediště skutečně nejvhodnější možnou variantou. Tady myslím není z pohledu Kinotechniky co kritizovat. Otočené hlediště je z technického hlediska určitě nejvhodnější variantou. Jiná varianta kinosálu je vzhledem k zamýšlené výstavbě nové knihovny v objektu Jitřenky prakticky nerealizovatelná.

 


...Dané řešení, umožňuje bezbariérový a hlavně rovnocenný přístup pohybově hendikepovaných spoluobčanů do prostoru hlediště. Jejich uvažované umístění v první řadě se z dlouholetých zkušeností jeví jako nejoptimálnější...
 

 

ad 3)  Pokud bezbariérový vstup neumožňuje komfortní přístup do vyšších pater hlediště, tak u takto otočeného hlediště jiné řešení ani možné není.

 


...Předsálí kina od hlediště je odděleno zádveřím a útlumovým koridorem, který krom snížení hluku z okolních prostor umožňuje i omezení negativních optických vlivů na diváky způsobené právě umístěním vstupu v čelní části hlediště. Samotné vstupní dveře, zejména jejich bezpečnostní označení, jsou již pak mimo zorný úhel většiny diváků...
 

 

ad 4)  Podle mého názoru může vstup s útlumovým koridorem, umístěný v čelní části hlediště, skutečně snížit hluk z okolních prostor, ale v žádném případě nemůže omezovat negativní optické vlivy. Tak jak je patrné i z virtuální prohlídky kinosálu, je samotný vstup a jakýkoliv pohyb v jeho bezprostředním okolí velmi negativním a rušivým elementem, který nelze žádným podobným náhradním řešením omezit.

Souhlasím s konstatováním, že bezpečnostní označení dveří bude mimo zorný úhel většiny diváků. Zbývající diváci budou bohužel tímto bezpečnostním efektem rušeni v průběhu celého promítání.

Navrhovaný útlumový koridor je pro část diváků po levé straně kinosálu zcela otevřený a jakýkoliv sebemenší pohyb je prakticky přímo v zorném úhlu diváka. Tak jak mi potvrdili lidé, kteří se provozem kina zabývají včetně pana Smrže z Kinotechniky Praha, je takovéto řešení vždy nouzovým řešením.

Bohužel, vyžaduje-li to provoz objektu, tak takové řešení je možné. V tomto případě je více než zřejmé, že příčinou je pouze výstavba nové knihovny v objektu kina, a to je věc zadání, věc zadavatele, věc města.

Z technického hlediska, z pohledu Kinotechniky Praha, je kinosál moderní a určitě splňuje nejnovějších trendy v oblasti technologických staveb pro kinematografii. Z hlediska diváka a uživatele, je kinosál pouze nouzovým řešením stavu a znamená faktickou likvidaci architektonicky doposud kvalitního kinosálu.

 


...Samotné pozorovací podmínky a komfort sezení umožňuje srovnání s těmi nejmodernějšími sály nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí:
Vertikální pozorovací úhel první řady je minimálně 55°, což spolu s pozorovací vzdáleností rovnou 1,5násobku výšky promítaného obrazu minimalizuje únavu diváků sedících v první řadě, která bývá způsobena nadměrným pohybem krčního svalstva během představení (např. čtením nepřiměřeně velkých podtitulků). Maximální pozorovací vzdálenost pak nedosahuje ani 4násobku výšky promítaného obrazu a tímto koeficientem je následován současný trend zvětšování promítaného obrazu v souvislosti se subjektivním vjemem diváka (sedí-li divák blíže, jeví se mu stejně velký obraz větší)...
 

 

ad 5)  Se zmíněnými technickými parametry souhlasím, ale snahu srovnávat tento sál s nejmodernějšími sály v zahraničí považuji pouze za účelové a celkem zavádějící komentáře. Komfort nelze poměřovat s normami, komfort je věc subjektivní a vychází s přání a potřeb zadavatele.

 


...Dalším významným parametrem pozorovacích podmínek je pozorovací převýšení, čímž je pro zjednodušení myšlena vzdálenost zornice oka od temene hlavy, neboť je důležité aby divákovi ve výhledu na promítací plochu neclonil divák v řadě před ním. Tento parametr je v našich poměrech o to důležitější, že většina v kinech uváděných filmů je v původním znění s podtitulky. Proto je nutné, aby všichni návštěvníci představení měli dobrý, pokud možno ničím necloněný výhled na spodní část promítaného obrazu. Dle doporučení ČSN je minimální hodnota pozorovacího převýšení 150mm, předložený návrh pak vykazuje minimální hodnotu 183mm. Tento parametr je konstantní pro celé hlediště...
 

 

ad 6)  Souhlasím a nemám námitek k dodržení těchto norem, ale mám námitku ke konečnému efektu jaký to nakonec bude mít. Sklon hlediště bude ve výsledku takový, že bráněno lidem ve výhledu bude v každém případě, což je patrné i z 3d vizualizace. Je velmi zvláštní, že k tak zásadní věci architekt ani vizualizaci nevypracoval. V simulovaném pohledu na plátno je vše celkem zřejmé. Pro dostatečné a komfortní převýšení bych tedy požadoval převýšení vyšší. Z celého vyjádření mám takový pocit, že co vyhovuje normám, tak to zaručeně musí být komfortní. A to jsou přesně ta tvrzení, která považuji za účelová a starosta by neměl přebírat podobná  tvrzení jako fakta. Měl by používat vlastní hlavu, vlastní úsudek a ne jenom přbírat jiné názory.

 


...Výškové umístění promítárny (technické místností pro zařízení s promítací technikou) ctí požadavek, aby vertikální promítací úhel nebyl příliš velký a nedocházelo na promítací ploše ke zkreslení promítaného obrazu. Při porušení této zásady, pomineme-li tvarové zkreslení, by došlo k situaci, při které by nebylo technicky možno zaostřit celý promítaný obraz, ale pouze jeho horní a nebo dolní část. Největší komplikaci by pak přinášelo promítání filmů s podtitulky, kdy je nutno zaostřit na text a zbytek obrazu by pak byl zcela rozostřen...
 

 

ad 7)  K umístění promítárny nemám žádných námitek, to je věc myslím celkem zřejmá. Jediné co s tímto souvisí, je právě viz výše zmiňovaný sklon hlediště, kdy promítárna má pevně danou výšku i umístění. Poslední řada sedadel v hledišti  nemůže mít už zvýšený stupeň a je tak v zákrytu s předposlední řadou sedadel. Diváci by v případě zvýšeného stupně bránily v promítání. To beru v podstatě jako dispoziční omezení sálu. S tím se víc dělat asi nedá a vnímám to jako daň za novou knihovnu.

 


...Modul celočalouněných sedadel je uvažován pro křesla o osové šířce 58cm a hloubce řady 110cm, tyto dispozice představují jeden z vrcholů komfortu u nás a v současné době je překonává pouze jeden menší řetězec multikin, ostatní multikina používají shodnou hloubku řad. U jednosálových kin se pak hloubka řad pohybuje mezi 95-105cm, původní kino Jitřenka mělo hloubku řad dokonce jen 80cm. Poslední řada je navržena s ohledem na možnost instalace dvousedadel, které úspěšně částečně nahrazují dříve tolik oblíbené lóže...
 

 

ad 8)  A právě s osovou šířku sedadel mám takový malý problém. Podle rozměrů to vypadá celkem dobře, ale ve skutečnosti si komfort představuji jinak. Nikde se ani náznakem neobjevila ukázka konkrétních sedadel, které by tam měli být instalovány. Do virtuální prohlídky jsem použil rozměrově komfortní sedačky, které jsem dával také do vizualizace jednacího sálu Ústavu mol.genetiky AV ČR. Výsledkem bylo zjištění, že podobné sedačky zde nelze instalovat. Nechci se bavit o normovaných rozměrech, ale o konkrétním typu sedačky. Až podle toho, budu jako návštěvník kina, posuzovat komfort. Jestliže architekt ve studii neuvede jako příklad konkrétní typ sedačky, tak veškeré diskuse na téma komfort skončí pouze u nicneříkající osové šířce.

Co se týče zamýšlených dvousedadel, tak jak jsem naznačil viz ad 7, nezbývá než jakousi improvizací vyřešit problém zadní řady.

 


...Předpokládá se vybavení kina pro možnost promítání všech v současné době u nás používaných obrazových formátů na 35mm filmové kopii s digitálním vícekanálovým prostorovým ozvučením Dolby Digital Surround.EX a DTS.

Z výše uvedeného vyplývá, že návrh kina z technologicko-technického hlediska odpovídá současným požadavkům diváků na prezentaci uměleckých děl na 35mm filmu s vícekanálovým ozvučením. Dispoziční řešení pak umožňuje rovnocenný přístup všem divákům a vzhledem k obvyklé návštěvnosti i optimalizaci provozních nákladů.

Vypracoval:
Eduard Vlach
Kinotechnika Praha, a.s."

Howgh.
 

 

ad 9)  S konečným konstatováním, že kinosál z technologicko-technického hlediska odpovídá současným požadavkům, souhlasím. Navržený kinosál odpovídá všem normám a standardním požadavkům. Z pohledu Kinotechniky Praha nic lepšího u takto navrženého kinosálu ani udělat nešlo. To co považuji za nedobré, se netýká v žádném případě Kinotechniky Praha, jako takové, ale záměru města (starosty) stavět v objektu Jitřenky novou knihovnu, která svými provozními a prostorovými požadavky redukuje kino v Semilech na obyčejné provinční kino.

Pokud v Semilech máme  historicky kvalitní kinosál, tak je téměř "zločin" likvidovat tímto způsobem architektonicky hodnotné kino.

Nakolik kinosál bude nebo nebude komfortní, by si měli rozhodnout lidé ve veřejné anketě a zadavatel (město) by měl ve svých rozhodnutích tuto vůli respektovat. Bohužel se tak neděje a starosta používá stále stejnou argumentaci, kde se opírá o představy dodavatelů a nikoliv občanů, kteří toto kino budou jednou navštěvovat. Nemyslím si, že se jedná v tomto případě o korupci nebo nějakou tajnou dohodu s dodavatelem, ale pouze o neschopnost dostát svému slovu.

ad 10)  Toto vyjádření Kinotechniky Praha, které starosta používá jako argument k obhajobě nového "komfortního" kina v Semilech, považuji za účelové a dezinformující. O problematice kina by se mělo hovořit věcně a otevřeně. To znamená, že když někdo mluví o vstupu ze strany promítacího plátna, zrušení původního kina a otočení celého hlediště, tak musí říci proč je tak činěno a jaké jsou důvody takového postupu.

Na místo jasného a srozumitelného sdělení, jsou veřejnosti předkládána vyjádření s ódou na "komfort", který nikdo neumí konkrétně popsat. Celkem jednoznačný fakt, že knihovna má takové dispoziční a provozní nároky, které neumožňují zachovat a rekonstruovat původní kinosál, nikdo z odpovědných zastupitelů nezmiňuje.

Domnívám se, že veřejnost má právo vědět a znát skutečné příčiny vedoucí k faktické likvidaci kvalitního kina v Semilech. Nové kino bude zřejmě po technické stránce dobré, ale komfort a atmosféra kina bude jednou provždy minulostí. Pokud by starosta přistupoval ke své práci se stejnou mírou profesionality jako lidé z Kinotechniky Praha, tak bychom v Semilech mohli mít kino, které by stálo za to navštívit.

Nová knihovna je příčinou likvidace původního kina v Semilech

Tomáš Trojan - občan

 


3 řada středVizualizace kinosálu z pohledu diváka - Odpovídá takto navržený kinosál i Vašim představám o komfortu?  (QTVR animaci si můžete stáhnout zde)

 

 


 

 

TOPlist