Průměrný projekt    REALIZOVÁNO 2012

Lávka na Ostrov

Tragédie zeleného srdce Semil, projekt realizovaný bez architektonické soutěže a odborné oponentury. Už od roku 2004 (dle platného územního plánu) se město snažilo propojit Ostrov s dalšími částmi města a byly k tomu zpracované první architektonické studie. Způsob jakým se však představitelé města chopili vystavět lávku na Ostrov je hodný zaznamenání.

 

Unikátní "zelené" panorama v centru města

Každé město má něco, na co se nesmí sáhnout, něco, co je unikátní, neopakovatelné. V Semilech jedno takové místo bylo v úsek Jizery mezi hlavním mostem a náhonem.

 

Panoramatický pohled od náhona bez lávky

Panoramatický pohled od náhona s lávkou

Místo zeleného srdce, ocelová konstrukce

Bezohledný barbarský přístup ke krajině, důraz kladený pouze na samotnou stavbu a čerpání dotací z EU, si vybralo krutou daň. Nevkusná dominantní stavba, neomluvitelným způsobem, zničila nejhodnotnější část zeleného centra Semil. Před samotným zahájením stavby nikdo ani neposuzoval vliv stavby na krajinný ráz. U podobně exponovaných staveb je to přitom nedílná součást každé projektové dokumentace. Otázka, proč se tak zásadní věc neřešila, zůstává zatím záhadou.

 

Jestli jde nebo nejde, u takhle znehodnoceného panorama veřejného prostoru, ještě něco zachránit, to už je nové téma pro architekty. Pravděpodobně se najdou lidé, kteří budou z podobných kýčovitých staveb v krajině nadšeni (stejně jako u podnikatelského baroka), ale určitě to není důvod podléhat falešným představám o estetice či architektuře, kterou hlásají ti, kteří postrádají vkus, praxi i vzdělání, ale zato mají moc a prostředky, jak lidem takový kýč prezentovat, skoro jako umělecké dílo.

 

2007: Jak k tomu došlo?

Na začátku všeho byl dobrý úmysl, propojit Ostrov s dalšími částmi města. V územním plánu se s lávkou počítalo už od roku 1988 a první projekční práce byly zahájeny v roce 2004. Tahle skvělá myšlenka se však postupně dostala do režie "architektů zastupitelů" v čele s hlavním "architektem" starostou Farským (jako vrchol nevkusu a arogance). Celá geneze projektu semilské lávky, od roku 2007, začala postupně naplňovat nejhorší možný scénář, jak z béčkového filmu.

 

První návrhy lávek od ateliéru David, s.r.o. byly zpracované v roce 2005 a do konce roku 2006 byly zpracovány studie se šesti verzemi návrhu lávky, které byly veřejně prezentovány v budově archivu. V listopadu 2007 zastupitelstvo města odsouhlasilo variantu dřevěné lávky se čtyřmi oblouky a dvěma pilíři v toku řeky. A tím to vše začalo.

 

První návrh lávky

Varianta lávky bez pilířů

 

Zastupitelé se na svém veřejném projednávání, před schvalováním nejvhodnější varianty lávky, posunuli do role architektů a začali se vyjadřovat k něčemu, čemu vůbec nerozuměli. Nikoho z nich neinteresovalo, jestli s pilíři ve vodě bude či nebude souhlasit majitel jezu, jaký to bude mít dopad na krajinný ráz apd. Všechny argumentace pro výběr ideální varianty se nesly v duchu líbí/nelíbí. Laicky řečeno, dílo zkázy začalo odvíjet svůj příběh. Neexistovala žádná odborná oponentura.

Následně, po schválení varianty dřevěné lávky s pilíři ve vodě, byl zpracován projekt, a to i přes nesouhlas majitele jezu (Kredit centrum, s.r.o), který ke zpracování projektu nebyl vůbec přizván. Amatérsky zpracovaný projekt byl v této fázi připraven pro žádosti o dotace, a to se všemi "průsery", které z toho pro město vyplývají. Projekt lávky byl fakticky nastaven, jako časovaná bomba pro nové zastupitelstvo (po roce 2010).

 

2008: Studenstké projekty bez zájmu

Zcela bez zájmu zůstaly studentské projekty Elišky Slámové a Radky Zámečníkové z roku 2008. V rámci seminárních prací byly zpracovány studentkami Technické univerzity Liberec dvě studentské práce na využití lokality Ostrov. Obě práce si kladly za cíl možnosti využití Ostrova pro volný čas především během letních měsíců a obě počítaly s výstavbou lávky přes Jizeru od koupaliště na Ostrov.

 

Projekt lávky Elišky Slámové

 

Zejména projekt lávky Elišky Slámové se jevil jako velmi vstřícný k cenému panorama zeleného centra Semil. Ani zde však neexistuje žádná odborná oponentura nebo snaha posunout projekt lávky o stupeň výš.

 

2010: Město získalo dotaci 90%

Na základě pochybně zpracovaného projektu z roku 2007, s variantou dřevěné lávky s pilíři ve vodě, bylo v roce 2010 požádáno o dotaci z Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR-PL. Podaná žádost, k překvapení všech, byla schválena a městu přiznána dotace 90%. Tím se výstavba lávky přes Jizeru stala reálnou avšak špatně připravený projekt, představoval pro město značné riziko, nejen v možnosti ztráty právě získané dotace, ale i ztráty zbytečně vynaložených prostředků do projektu dřevěné lávky.

 

2011: Kvůli špatnému projektu práce zastaveny

Na jaře 2011 musely být nakonec, kvůli špatně zpracovanému projektu, všechny přípravné práce těstně před zahájením stavby přerušeny a celý projekt od základů přepracován. Hrozilo kvůli tomu odebrání získané dotace a prostředky vynaložené na projekt dřevěné lávky byly tím pádem k ničemu. Dodnes za to nikdo nechce nést odpovědnost - vedení města škody vzniklé špatnou přípravou projektu nikdy nezveřejnilo. Všechno bylo od začátku špatně.

 

A kde byla největší chyba? Město v roce 2007 nechalo zpracovat projekt, který ignoroval oprávněné požadavky majitele jezu, a to přesto, že majitel se po celou dobu snažil s městem dohodnout. Marně.

 

Semilský starosta Farský to později v radničním periodiku v listopadu 2012 vysvětloval neuvěřitelným způsobem takto: "Před zahájením stavby na jaře 2011 došlo k zjištění zásadní informace vedoucí k možnému zrušení stavebního povolení a tedy k ohrožení celé výstavby a odebrání dotace. Majitel jezu (Kredit centrum, s.r.o.), který nebyl vzat za účastníka stavebního řízení, zásadně nesouhlasil s pilíři v toku řeky. Uvedeným důvodem bylo především riziko ulpívání předmětů na pilířích, usazování na dně v místě pilířů a s tím spojená povinnost starat se o dno a břehy v nadjezí."

 

2011: Nové nápady, nový projekt, nové náklady

Není nad "kvalitní" přípravu projektu, řekl by klasik. Aby se tedy, vinou mizerné přípravy projektu, předešlo krachu a následné ztrátě dotace, sáhlo vedení města k nouzovému řešení. Starosta Farský zadal městskému architektovi Hilpertovi, urychleně vypracovat nový projekt lávky ve dvou variantách.

 

A zadání pro městského architekta od "starosty architekta" znělo jasně: navrhnout něco, co bude novou dominantou města.


Městský architekt, přestože do té doby neměl absolutně žádné zkušenosti s podobnými stavbami, se díla chopil se vší vážností a za dobré peníze. Bez ohledu na nějaké odborné posudky, oponenturu a léta probíhající studie lávky, starosta bez mrknutí oka rozhodl, že stavba v zeleném centru Semil musí být dominantní a pokud možno, co nejvíc ocelová. Nic dalšího se posuzovat nebude a o všem rozhodnou zastupitelé na veřejném jednání.

 

Výsledkem téhle šílené hry s časem, kvůli záchraně získané dotace, byly dva nové návrhy pro lávku - dva unifikované neoriginální architektonické prvky, které městský architekt zřejmě jen převzal z Neuferta (tzv slabikáře pro začínající architekty).

 

Ze dvou variant lávek, kde se vůbec neposuzoval dopad na krajinný ráz, zastupitelé nakonec vybrali tu nejšílenější. Čím větší oblouk, tím větší dominanta, řekli si zřejmě "zastupitelé architekti". Dílo zkázy v zeleném srdci Semil bylo dokonáno.

 

Varianta se zavěšenou mostovkou

Varianta s krajním rámovým polem

 

2012: Co na to městský architekt Hilpert?

Nezapomenutelný se stal projev městského architekta Martina Hilperta, který novou ocelovou dominantu zeleného srdce Semil, komentoval těmito slovy: "Na základě kvalitní přípravy, vznikla kvalitní dodávka."

 

 

2012: A kýč se stal novou dominantou Semil

Ocelová konstrukce v zeleném centru Semil se tak na několik generací, zcela jistě stane výraznou dominantou města, kde architekturu nedělají architekti, ale volení zástupci. Dodnes sám autor nápadu starosta-architekt Farský vysvětluje lidem, o jak hodnotné a významné dílo jde. Kýč v zeleném srdci Semil byl nakonec oslaven ohňostrojem, z něhož měly radost hlavně děti. 

 

 

Celkové náklady včetně cyklostezky 13,1 mil. Kč, z toho dotace 10,5 mil. Kč a náklady města 2,6 mil. Kč.

 

Více ve fotogalerii:

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.