#SilnějšíRusko  Game over, zábava skončila

Zpráva z NBC News: Prezidentovi poradci pro národní bezpečnost tento týden na soukromé schůzce řekli, že Rusko by mohlo vyhrát válku během týdnů, pokud Kongres nezasáhne.

20.1.2024   Odkaz pro sdílení: https://bit.ly/SilnejsiRusko

Bidena postavili před hotovou věc

Joe Biden byl svými poradci doslova postaven před hotovou věc. Jestli Kongres neschválí další vojenskou pomoc Ukrajině, Rusko může vyhrát válku během několika týdnů nebo v lepším případě měsíců. A navíc, je to hra o čas, který Ukrajinci zoufale nemají. Poradci pro národní bezpečnost Jake Sullivan a ředitelka National Intelligence Avril Hainesová řekli zákonodárcům, že Ukrajině dojdou v nadcházejících týdnech určité schopnosti protivzdušné obrany a dělostřelectva.

▪

Tahle pro USA nepříjemná zpráva z ukrajinského bojiště přichází navíc v době, kdy jsou představitelé Bílého domu stále více znepokojeni vyhlídkou, že Biden nedodrží svůj slib, že USA tu budou pro Kyjev „dokud to bude potřeba“.

▪

Na středečním setkání v Bílém domě Sullivan a Haines poskytli nejvyšším představitelům Kongresu tajný časový rámec, kdy budou klíčové vojenské zdroje Ukrajiny výrazně vyčerpány, a podrobně zhodnotili současný vývoj na bojišti. Sullivan zdůraznil, že pozice Ukrajiny bude v průběhu roku stále složitější, a taky, že sdělí konkrétní termíny, kdy Ukrajině v krátkodobém horizontu dojdou různé bojové schopnosti.

V sázce je role USA ve světě

Prezidentovi asistenti zákonodárcům sdělili, že nedostatek pomoci by se USA dotkl mnohem více než Ukrajiny a mohlo by to přimět další země, které se spoléhají na USA, včetně Japonska a Jižní Koreje, aby přehodnotily svá spojenectví. Bylo by to znamením, že ruské vítězství bylo dosaženo jednoduše proto, že se USA nemohly prosadit a to se „bude se šířit po celém světě“.

Je víc problémů než jen Ukrajina

Skupina kongresových vůdců se na schůzce shodla, že poskytování pomoci Ukrajině je prioritou národní bezpečnosti, ale uznali, že existují neshody ohledně toho, jak legislativně postupovat. Jsou totiž i jiné priority a hoří to nejen na Ukrajině.

▪

Pomoc Ukrajině, která se v Kongresu zdržuje již několik měsíců, je součástí legislativy, která rovněž poskytuje finanční prostředky pro bezpečnost hranic Izraele, Tchaj-wanu a USA. V říjnu Biden požádal o dalších 60 miliard dolarů na vojenskou pomoc pro Ukrajinu, z nichž část by byla použita na doplnění amerických zásob. Kongres již dříve schválil pomoc Ukrajině ve výši 75 miliard dolarů.

▪

Loni na podzim představitelé Bílého domu vyjadřovali přesvědčení, že Kongres schválí další pomoc, a poznamenali, že ji podpořila většina republikánů a demokratů. Odpor některých republikánů z Kongresu, pro které je jižní hranice prioritou, však legislativu zbrzdil. Vyjednávání dvoustranického tria v Senátu o změnách politiky na jižní hranici, byla složitá.

▪

Přestože zůstávají nevyřešené otázky týkající se hraniční části návrhu zákona, předsedové Senátu z obou stran tento týden vyjádřili optimismus, že horní komora by mohla zákon brzy převzít. Vůdce senátní většiny Chuck Schumer po schůzce v Bílém domě novinářům řekl, že šance na dohodu odhaduje na „více než poloviční“ a později uvedl, že by mohli začít zpracovávat legislativu již příští týden.

▪

Osud legislativy ve sněmovně je tedy hodně nejistý. Ukrajina už není pro USA takovou prioritou, jako je třeba jejich jižní hranice.

Bílý dům dal Ukrajině vše co mohl

Biden už měsíce varoval, včetně projevu z Oválné pracovny k národu, že nedostatek nové pomoci by byl pro Ukrajinu a širší světový řád hrozivý. Bílý dům minulý měsíc uvedl, že poskytl Ukrajině poslední dostupné prostředky z USA, což je prohlášení, které vyvolalo skepticismus některých zákonodárců, včetně těch, kteří podporují pomoc Ukrajině.

▪

Sullivan a Haines celkově předpověděli, že bez další vojenské pomoci USA by ukrajinské síly mohly pokračovat v boji s Rusy jen týdny, možná měsíce. Ruský prezident Vladimir Putin činí rozhodnutí na bojišti na základě zranitelnosti Ukrajiny, když Bidenova administrativa minulý měsíc uvedla, že poskytla Kyjevu poslední povolenou vojenskou pomoc USA.

▪

Jako příklad takového jednání Sullivan a Haines řekli zákonodárcům, že není náhoda, že Putin zahájil svůj největší letecký útok od začátku války v únoru 2022 poté, co se Kongres minulý měsíc stáhl, aniž by schválil další pomoc.

▪

Prezidentovi asistenti tvrdili, že Ukrajina je mnohem citlivější k útokům Moskvy, zatímco Kongres stojí na mrtvém bodě.

▪

Lidé obeznámení se středeční schůzkou uvedli, že úředníci administrativy zašli do větších podrobností o americkém hodnocení Ukrajiny nyní i v budoucnu.

Zelenskyj zklidnil bojovou rétoriku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj – který za posledních pět měsíců dvakrát cestoval do Washingtonu, aby osobně podal žádost o pomoc – zaujal netypicky umírněný postoj, protože vojenská pomoc jeho zemi zůstává nejistá. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu se tento týden obvykle agilní Zelenskyj jevil klidnější a podle vysokého představitele administrativy veřejně nežádal o pomoc.

▪

Je to posun, který Bidenova administrativa vítá, protože někteří představitelé měli pocit, že Zelenskyj v minulosti přeháněl své úsilí tím, že vyvíjel příliš velký tlak na Kongres.

▪

V Davosu se ministr zahraničí Antony Blinken snažil ujistit Zelenského, že v Kongresu stále existuje široká podpora obou stran pro poskytování finančních prostředků Ukrajině, a řekl, že úředníci na tomto procesu pracují.

▪

V pátek Biden varoval, že konflikty se mohou v Evropě rozšířit, pokud Kongres neschválí další pomoc Ukrajině.

▪

"Pokud odejdeme a Rusko bude schopno ustát náš tlak a svrhnout Ukrajinu, co si myslíte, že se stane v balkánských zemích?" řekl Biden během akce s americkými starosty. "Změní to dynamiku."

Změní to "dynamiku"?

Takže žádné pobaltské státy nebo velké manévry NATO "Steadfast Defender" na obranu pobaltských států, ale Kosovo a Srbsko! A hlavně druhá největší vojenská základna USA v Evropě v srbském Kosovu. Z pohledu amerických zájmů, naprosto jasné.

▪

Z pohledu našich českých a evropských zájmů, to už ale tak jednoznačné není. Ztráta východních trhů, dražší energie a nedostupné suroviny pro náš průmysl, to není náš zájem. "Změnu dynamiky" si lze také přeložit jako dominový efekt. Když padne Ukrajina, padne i zbytek amerických zájmů v Evropě.

▪

Možná to je jeden z důvodů, proč se o těchto amerických zájmech naše presstitutky v nejčetenějších masmédiích nezmiňují skoro vůbec. A když, tak jen okrajově. Jakoby neexistoval americký úhel pohledu na ukrajinsko-ruský konflikt.

▪

Jsme s USA pořád ještě spojenci nebo nejsme? Proč se americké zájmy neprotínají s těmi našimi? Proč se u nás o amerických zájmech tak málo ví?

▪

Hlavně že ukrajinský dron trefil nějakou nádrž plynového terminálu Usť-Luga v Leningradské oblasti. To je jediná protěžovaná zpráva dne, když se děje zrovna tohle. A pak se divíš, že tahle společnost reaguje na ruskou nebo ukrajinskou vlajku jako stádo makaků.