Autorský blog


#RozpadNATO

22.2.2024   Odkaz pro sdílení: https://bit.ly/RozpadNATO

Děje se to nenápadně, ale jistě

 

Všechno co nás učili o světě je špatně a všechno co děláme je naše prohra.

Kdo by si ještě před pár desítkami let pomyslel, že Varšavská smlouva se rozpadne jak mávnutím kouzelného proutku nebo že Československo se krátce po "sametu" rozpadne jakoby nic?

A když nahlédnu ještě hlouběji do historie, tak koho by napadlo, že krátce po VŘSR bude mít tahle událost, někde daleko na východě, tak fatální vliv na vznik Československa a nové uspořádání v Evropě. Dál do historie už chodit nebudu, protože scénář je vždy stejný. Tím chci jen říct, že události na východě, mají na naše životy větší vliv, než jsme ochotni si sami připustit.

 

NATO

Co čeká Evropu po další velké válce ?


Ano, přesně tak, po další velké válce v Evropě. Válce, do které jsme se zapojili logistickou podporou, dodávkami zbraní a výcvikem. Jsme součástí válečné mašinérie, pod vlajkou Severoatlantické aliance NATO, a tentokrát ne v podobě nějaké symbolické mise doktorů. Slovy našeho válečníka Péti, jsme namočení ve válce až po uši.

Tohle všechno je realita, není to žádná konspirace. Nejdřív to byl trochu šok, když Péťa všechny vystrašil prohlášením, že jsme ve válce. Málokdo si něco tak šíleného byl ochoten připustit, ale jak šel čas, lidé si zvykli. Jsme ve válce. Asi ne tak, jak by si lidé představovali, ale na svých peněženkách to střední třída pociťuje už hodně silně. To všechno je cena za účast ve válce, ve které my bojujeme a nevíme za co. Za čí zájmy? A tady už je široký prostor pro konspirace.

Kdyby nás někdo napadal, začal nám likvidovat dopravní infrastrukturu, průmysl, tak bychom měli viditelného nepřítele. Měli bychom sakra důvod za něco bojovat. Naše země, naše zákony, přesně to je důvod k boji na život a na smrt. Jenže nic z toho se neděje. Naopak, všechno si ničíme sami. Průmysl, obchod, zemědělství, všechno likvidujeme sankcemi - navíc tomu říkáme protiruské sankce. A to nemluvím o válečné propagandě nebo polarizaci společnosti. My vedeme válku, v které ani neumíme bojovat, nevíme pořádně ani za čí zájmy a s plnou vážností mluvíme o vítězství. Jak tohle asi skoční?

Pravděpodobně to skončí novou historickou zkušeností, že vítězit ve válce, kde není ochota bojovat, nejde. Nijak jinak to skončit nemůže. Ti co oslavují Rusko budou zklamáni stejně, jako ti, kdo proti Rusku bojují svými fejsbůkovými vlaječkami a hrdými komentáři. Nic tak neponíží národ, jako zjištění, že se účastnil války, kde nemohl nic získat. Nexistuje na světě větší ponížení pro národ, který do takové války šel z vlastní vůle nebo spíš hlouposti.

 

NATO jako mocenský spolek


Za vším tím nesmyslným jednáním je mocenský spolek států NATO, kde Česká republika nemá žádný mocenský vliv. Spíše jen symbolický. Jediným naším motivem bylo a je, být součásti tohoto spolku. Z toho plynul taky význam naší účasti v různých konfliktech ve světě. Nikdy pro nás nebylo důležité, kdo s kým válčí, ale co o nás řeknou naši spojenci v NATO.

Vlastně jsme si na ten průser zadělali sami. Nemá cenu obviňovat USA, vymlouvat se na Rusko nebo Čínu a hrát si na oběti. Přiznej si to, když za nás rozhodují jiní a chválí nás, je to nakonec to jediné co nás zajímá. Být chválen našimi spojenci, to je jediný zájem, který Česká republika má.

Naše nezáviděníhodná role v takovém nefér mocenském spolku je to nejhorší, co nás mohlo potkat v době vážného konfliktu NATO vs Rusko. To, že se snažíme být aktivní a zalíbit našim spojencům je jedna věc, ale obětovat Českou republiku v mocenském boji USA a Ruska, je snad největší prohra, jakou Česká republika v novodobé historii zažívá.

 

Bojovat až do konce


Lidé, kteří ženou Českou republiku do války, už ani nezastupují svou vlastní zemi, mluví o nějakém Evropanství a federální Evropě. Jenže tahle válka jednou skončí a žádné NATO už nebude existovat v podobě, v jaké jsme ho znali před válkou.

Rusové s Američany obrací svět vzhůru nohama. USA  neberou žádný ohled na své spojence v NATO a budou likvidovat všechny plynovody nebo ropovody, které uznají za vhodné.  Budou diktovat své podmínky spojencům v NATO, jak oni sami uznají za vhodné. Je to jejich mocenská hra. A Rusové? Ti si už dávno jdou svou vlastní cestou, za vítězstvím. Na světě v tuto chvíli není nikdo, kdo by je zastavil. Celý mocenský spolek NATO tomu jen přihlíží a od základů se hroutí vše, co tenhle spolek reprezentoval.

Ukazuje se, že NATO nemá žádný reálný potenciál vést regulérní válku bez USA. A co se asi stane, když USA začne téc do bot? Myslíš, že Amerika bude bojovat za Evropu do posledního Američana, jako to teď předvádí Ukrajinci? Tahle válka bude pro řadu zemí aliance těžké vystřízlivění. Nejsilnější vojenská aliance na světě, která dokáže vést válku jen s domorodci v Africe nebo bombardovat Irák, Srbsko nebo jakoukoliv jinou zemi, která se nemůže bránit.

Tahle válka se bude vést až do úplného konce, který si naplánuje Amerika s Ruskem. A nikdo jiný, ani Ukrajinci, ani Evropa o tom rozhodovat nebudou. Tak "důležitá" je naše role v celém konfliktu.

 

Nová Evropa až po válce


Jestli někdo sní vlhké sny o vystoupení z NATO nebo EU, tak by se měl také probrat. A to co nejrychleji. Teď když náš průmysl kolabuje pod tíhou sankcí, byrokracie a drahých energií, by tohle byla asi ta poslední rána z milosti. Teď už nezbývá než si to vyžrat až do konce a přežít. Jakkoliv, ale přežít.

Po válce se začne formovat zcela nová Evropa a je otázka v jaké podobě bude fungovat EU, jaké budou nové mechanismy spolupráce. Jaká bude nová bezpečnostní struktura Evropy včetně Ruska. Jak budou fungovat nové sféry vlivu a jaká budou nová pravidla hry.

Tím chci jen naznačit, že chtít teď vystupovat z něčeho, co po válce už fakticky existovat nebude, nemá moc praktický význam. Teď si to asi málokdo umí představit (podobně jako konec Varšavské smlouvy), ale NATO i EU se začíná měnit ve svých základech. Ty věci se už dějí, jen to není hlavní téma dne.

Nepřekvapují proto ani hlasy z Ameriky, že Evropa se bude muset obejít bez USA a začít si hledat svou vlastní cestu k bezpečnosti.

 

Češi si musí naučit vládnout


A jak asi na tohle velmocenské soupeření a pravděpodobný kolaps NATO zareaguje Česká republika? Tak jak čtu slavnou vlasteneckou scénu, politiky, kteří se o moc ve státě ucházejí a politiky, kteří už moc mají, tak to nejtěžší, co nás čeká je - naučit si vládnout. Tady by se lidé o nějaké vystupování z EU nebo NATO neměli, ve svém vlastním zájmu, moc starat, protože kdo si neumí vládnout, může být sakra rád, že ho občas někdo pochválí.

A hned řeknu několik důvodů, proč to je takový problém. Protože lidé v politice neznají cenu práce, ale znají cenu funkce. A druhá věc je ta, že stranický systém generuje jenom společenský odpad, ne elitu tohoto národa. Do čela státu mají kandidovat jen ti nejlepší z nás a nemohou o tom rozhodovat stranické sekretariáty a už vůbec tomu nesmí stát v cestě žádné byrokratické ani finanční překážky. Každý musí mít rovné šance kandidovat na veřejnou funkci. Zatím tomu tak není a ještě dlouho nebude.

Tohle je pro mě zatím jediný důvod, proč by Česká republika neměla od nikud vystupovat, dokud se lidé nenaučí vládnout si ve své vlastní zemi. Teď jsme namočení ve válce, která nás niči ekonomicky i hospodářsky a můžeme se jen modlit, že nějaké velké poválečné změny v Evropě způsobí zázrak a z EU bude funkční trh s minimem byrokracie a z NATO skutečně jen obranný pakt v Evropě.

To je jen taková lehká úvaha, pokračování po válce... Co asi zbyde z NATO a slavné Evropské unie?

Autor: Karel Havlíček Trojský
zprávy, komentáře, recenze, názory, analýzy   Tvůj text může být zde

Hodnocení


Díky za tvé hodnocení  50,-Kč     100,-Kč     200,-Kč     500,-Kč     1000,-Kč . Příspěvkem na transparentní účet 408552028/5500 podporuješ publikační činnost na Nové realitě CZ a zároveň první český fanpage pod hashtagem #PrvníČesko.

inPage - webové stránky s AI, doménawebhosting